Za poslední rok a půl se onemocnění COVID-19 stalo celosvětově diskutovaným tématem. Enormně zatížilo systém zdravotní péče, hospodářství a zejména se podepsalo na zdraví jednotlivců: Stres a zhoršené fyzické zdraví jsou nejčastějšími důsledky opakovaných lockdownů a nejistoty. Obojí má negativní dopad na mezilidské vztahy.

Ve vědeckém žargonu se tomu říká noční penilní tumescence, ale běžně tento jev znají lidé pod pojmem „ranní erekce”. Jedná se o spontánní erekci, ke které dochází během spánku či po probuzení, a to u dospělých i u dětí. Nesouvisí se sexuální stimulací, ale zřejmě spíš se spánkovou fází REM.

Zdravý životní styl může mít rozhodující význam v mnoha aspektech, a to i s ohledem na erektilní dysfunkci. Jasně to uvádí zpráva publikovaná v časopise Journal of Sexual Medicine: Ve zprávě se píše, že někteří muži by se mohli erektilní dysfunkce dokonce úplně zbavit, pokud by změnili svůj životní styl, například zhubli, začali jíst zdravě, cvičit a dostatečně odpočívat. Studie dokládá, že přechod na zdravý životní styl může pomoci i v případech, kdy je potřeba užívat v rámci léčby poruchy léky.

Erektilní dysfunkce je definovaná jako neschopnost dosáhnout či udržet penilní erekci „dostatečnou pro uspokojivý sexuální výkon”. Příčiny erektilní dysfunkce se dělí na organické, psychogenní a smíšené. Organické příčiny erektilní dysfunkce představují 80 % případů a mohou být například vaskulogenní, neurogenní, hormonální či lékem vyvolané. V dnešní době vaskulogenní erektilní dysfunkce stojí za většinou organických erektilních dysfunkcí kvůli abnormalitám v penilním arteriálním přítoku a venózním odtoku. Lze erektilní dysfunkci předcházet?

Erektilní dysfunkce je jednou z nejčastějších sexuálních poruch u mužů. Dnes je naštěstí k dispozici mnoho možností léčby (jak farmakologických, tak psychologických): v posledních desetiletích vědecká komunita intenzivně zkoumala základní příčiny nástupu této poruchy a objevila pět faktorů, které nejvýrazněji přispívají k jejímu rozvoji. Cévní poruchy